Autor:Janek
Hlava mě bolí, chvíli nic netuším, až rozum zapad,
ležím na posteli, čichat ředidlo nebyl dobrej nápad.
Ne že by to bylo z něj, to vydržím víc, nebojte!
Ale kdo uvidí můj podlitý líc, řekne si šmankote!
Po tom ředidlu a pár pětipivech incident přišel,
Nějakej chlápek prý s extra třídou na růžek zašel.
Po rundě píva mile se usmíval a že půjde s náma,
pak nabídnul zdarma čáru nám, dlouhou jak parma.
I řek sem si což, zkusit se má prý všechno, šnup.
Bylo to dost silný, hotový peklo, sem já to hňup!
Tak takhle vážení, začala závislost má,
peníze se mi rozutíkávaj pod prstama.
Za týden viděl jsem toho maníka zas,
jenomže ceny zved jak nějakej ras.
Tak jsem na to kašlal, a apsťák měl,
co měl sem dělat, sem fakt nevěděl.
Chce to náhražku, snad trávu, snad,
a tak sem se vydal čenichat do zahrad.
Heuréka, našel jsem, jeden trotl tu má hotový pole,
začal jsem pytlačit, když slyším: ?Co děláš, vole?!?
Tak to je průšvih, rastaman jak hora,
ten když si zamane, tak se mnou poorá.
Vyváz jsem s apsťákem a naštíplou lící,
snad už jen ponaučení bych měl vám říci,
Vidíte teďkon, jak sem já grogy,
děti, nikdy neberte drogy,
nikdy nikomu neberte jeho drogy... |
|
